Při galvanickém pokovování dochází pomocí elektrické energie k přenosu kationů jednoho kovu na povrch kovu druhého (elektrolýza). Vše probíhá elektrochemickou reakcí v kapalném prostředí elektrolytu. Jako kovy pro pokovení se mohou použít zinek, nikl, chrom a jiné. Díly mohou být zavěšeny na závěs nebo ponořeny v bubnu. Nejčastěji používaný kov je zinek, barva může být bílá (modrá), olivová, černá nebo žlutá. Tato technologie není vhodná jako protikorozní ochrana do venkovního prostředí. Standartní tloušťka povlaku je 8–15 mikronu, maximálně 35 mikronu.
Probíhá ponořením ocelových konstrukcí do zinkové lázně o teplotě cca 450 až 470 stupňů. Vlivem vzájemné reakce základního materiálu a zinku vzniká na povrchu oceli ucelená vrstva. Pokud v průběhu chlazení tato vrstva nereaguje z železem, pak je povrch kovově lesklý. Při použití legujících prvků (cín, olovo) krystalizuje povrchová vrstva a vytváří tvz. zinkový květ. Je velice důležité hlídat obsah křemíku a fosforu v oceli. Jejich koncentrace výrazně ovlivňuje tloušťku zinkové vrstvy. Standartní tloušťka je 70 až 150 mikronu. Roční úbytek zinku cca 1,2mikronu. Žárové zinkování je vhodné jako protikorozní ochrana do venkovního prostředí.